Dalším vzděláváním k řešení dopadu finanční krize
Tomáš Langer (externí autor) - 18. 03. 2009
Moderní tržní ekonomika je ekonomikou turbulencí, kde neexistuje nic pevného a
neměnného. V tomto prostředí je více než kdykoliv předtím potřeba podporovat zvyšování
kompetencí občanů prostřednictvím všech forem vzdělávání a všemi dostupnými
prostředky. Lidé, kteří se chtějí a mohou vzdělávat, zvyšují svou zaměstnatelnost a
pomáhají firmám (a v konečném důsledku i celému státu) k lepší adaptabilitě vůči změnám
a vyšší konkurenceschopnosti.
V současné době poznamenané dopady finanční krize získává vzdělání a možnost se jej
účastnit bez zbytečných bariér ještě více na významu. Nejistota udržení pracovní pozice
nebo podnikání s sebou nezbytně přináší požadavek na prohlubování, rozšifrování či
změnu kvalifikace.
Významným nástrojem podpory udržitelného ekonomického růstu a zaměstnanosti je
komerčně organizované profesní a kvalifikační vzdělávání, které je nedílnou součástí
konceptu celoživotního vzdělávání. Při poslední úpravě zákona o DPH však tyto
vzdělávací kurzy, zřejmě nedopatřením, vypadly ze snížené sazby DPH. Takováto úprava
zákona silně poškozuje a znevýhodňuje jak poskytovatele mimoškolních vzdělávacích
aktivit tak i samotné příjemce (frekventanty kurzu), kterými jsou zpravidla osoby
ekonomicky aktivní vytvářející hodnoty. Možná právě v době krize je šance napravit toto
opomenutí, které znevýhodňuje zajímavou skupinu vzdělavatelů oproti školním institucím,
poskytujícím podobné služby.
Zákazník na trhu, který se chce individuálně vzdělávat – a cena pro něj hraje podstatnou
roli – zcela automaticky zvolí kurz levnější organizovaný školským zařízením, které je od
DPH dle úpravy zákona o DPH platné k 1. 1. 2009 osvobozeno. Tento téměř
dvacetiprocentní rozdíl v ceně kurzu muže pro zákazníka tedy znamenat i významné
snížení možnosti výběru.
Připravuje se tak o volbu z nabídky větších zavedených
vzdělávacích institucí, které svým obratem a počtem zaměstnanců zaručují stabilitu a
kvalitu vzdělávacích programu a které vetšinou investují do rozvoje kvality kurzu i svých
lidí. Právě tyto instituce jsou často autorem a realizátorem progresivních vzdělávacích
programu, které školská zařízení realizovat nemohou.
Zákonodárci by si měli uvědomit, že nevyváženou právní úpravou zákona o DPH v oblasti
vzdělávání vlastně zdražují i služby, které ve valné míre čerpají právě subjekty financované ze státního rozpočtu, neboť i tito státní zaměstnanci se vzdělávají v
programech poskytovaných soukromými vzdělávacími agenturami (plátci DPH).
Chceme-li skutečně pomoci nejen okamžitému rozhýbání spotřebního kolotoče, ale i
výchově a celoživotnímu vzdělávání spotřebitelů, je nulová či alespoň snížená sazba u
všech vzdělávacích kurzu a s tím spojených služeb prvním krokem na této dlouhé cestě.
V době krize, kdy finální cena často rozhoduje o realizaci nákupu, je totiž současnou
úpravou zákona o DPH podstatně zúžena možnost výběru a poškozován zákazník i trh.